KDO JSME 
Pro majitele






MVDr. Martin Sosnar
Zpět na seznam publikací
Tumory mléčné žlázy u psů: endokrinologicko-klinický přístup

Tumory mléčné žlázy (mammary gland tumors, MGTs) jsou nějčastější neoplazií nekastrovaných fen, představující přibližně 42 % všech tumorů a 82 % tumorů vznikajících na samičích pohlavních orgánech. Průměrný věk při stanovení diagnózy se pohybuje mezi deseti a jedenácti roky.
Za hlavní etiologické faktory vzniku MGTs jsou považovány endogenní estrogeny a progesterony. Ukazuje se, že podávání dlouhodobě působících progestinů za účelem prevence hárání u fen je spojeno s výskytem benigních MGTs. Terapie estrogeny za účelem ukončení gravidity také zvyšuje riziko vzniku MGTs.
Riziko vzniku MGT je u fen kastrovaných před prvním háráním 0,5 %, po prvním hárání 8 %, a po druhém hárání 26 %. Po této době je preventivní význam kastrace minimální.
Klinický přístup k pacientovi předvedenému s MGT zahrnuje důkladnou anamnézu (pohlaví, plemeno, věk, léčba pohlavními hormony, souvislost s pohlavním cyklem, parita, výskyt pseudogravidity, datum nálezu, rychlost růstu), následovanou fyzikálním vyšetřením (pozorná palpace celé mléčné žlázy, identifikace každého jednotlivého tumoru a jeho velikosti, zjištění fixace ke kůži či k hlubším tkáním, konzistence, známky zánětu či ulcerace, přítomnost sekrece tekutiny z bradavek).
Preoperativní tenkojehelná biopsie a cytologické vyšetření vzorku nemusí přispět k rozlišení benigních a maligních MGTs, může však být užitečné k vyloučení špatně diferencovaných malignit a metastáz.
Terapií volby je chirurgická excize tumoru zahrnující různý rozsah tkáně mléčné žlázy. Jestliže při cytologickém vyšetření byly nalezeny tumorózní buňky v mízních uzlinách, je nutné je odstranit. Recentní studie ukazují, že ovariektomie provedená současně s odstraněním tumorů prodlužuje přežívání pacientů s benigními, ale i maligními MGTs. Použití chemoterapie při léčbě maligních MGTs je kontroverzní. Informace o efektivitě tamoxifenu (syntetický nesteroidní antiestrogen) k léčbě MGTs jsou nedostatečné. Jeho používání může být s ohledem na jeho vedlejší estrogenům podobné účinky u psů omezeno. Protože MGTs se často vyskytují souběžně s pseudograviditou, někteří vědci doporučují podávání antiprolaktiv (cabergolin 5 µg/kg ž. hm.) perorálně 1 týden před chirurgickým zákrokem.
Všechny odstraněné masy by měly být histologicky vyšetřeny, histologická klasifikace bývá však obtížná. Závěr histologického vyšetření by měl vždy zahrnovat stupeň infiltrace a histologický stupeň malignity. Průměrně 50 - 60 % psích MGTs je benigních (většinou fibroadenomy, adenomy, benigní mezenchymální tumory). Ostatních 40 - 50 % MGTs je maligních (adenokarcinomy, sarkomy, zánětlivé karcinomy) a 50 % těchto tumorů může tvořit metastázy.
Prognóza závisí na mnoha faktorech (od typu MGT po interval od excize po vznik metastáz nebo recidivu). Opatrnou prognózu je třeba vyslovit při výskytu velkých tumorů (průměr více než 3 cm), při metastázách do blízkých nebo vzdálených mízních uzlin, fixaci k hlubším tkáním, ulceracích, nepřítomnosti produkce estrogenů, anaplastické histologii a rychlém růstu tumoru. Nejčastější lokalizací metastáz jsou plíce.
Základním opatřením k prevenci vzniku MGTs u fen, které nejsou chovány k reprodukci, je časná ovariektomie, u ostatních pak periodické vyšetřování mléčné žlázy majiteli.

Gobello C., Corrada Y. Canine mammary tumors: an endocrine clinical approach. Comp Cont Edu 2001;23(8):705-710.

Zpět na seznam publikací