KDO JSME 
Pro majitele






MVDr. Martin Sosnar
Zpět na seznam publikací
Status epilepticus: současné pojetí ve veterinární medicíně

Status epilepticus (SE) je stav charakteristický abnormálně dlouhotrvající křečovou aktivitou a ve veterinární medicíně je běžně se vyskytující nosologickou jednotkou. Může být definován jako souvislý záchvat trvající déle než 30 minut nebo výskyt dvou nebo více epizod záchvatů bez úplného nabytí vědomí během interiktální periody.
Ačkoli je SE primárně abnormalitou CNS, téměř ve všech orgánových systémech dochází k výrazným změnám. Základním prvkem SE je selhání mechanismů, které ukončují jednotlivý záchvat a navozují refrakterní periodu, během které se další záchvat nemůže vyskytnout. Hlavním neuromodulátorem v mozku je kyselina gamaaminomáselná (GABA), která generuje inhibiční postsynaptické potenciály (IPSP).
Zpočátku dochází k tachykardii, hypertenzi a hyperglykemii. Asi po 30 minutách trvání záchvatu se rozvíjí hypotenze, hypoglykemie, hypertermie a hypoxie. Průtok krve mozkem se stává závislým především na krevním tlaku, což může přispívat k ireverzibilnímu poškození mozku z důvodu neuspokojování jeho metabolických nároků. Neustálé svalové kontrakce a zhoršená ventilace mohou vést k laktátové acidóze, hyperkalemii, hypoxii, hyperkarbii a hypertermii. Hemoglobinemie může způsobit poškození ledvin.
Příčiny SE mohou být primární (idiopatické, plemenné, dědičné), sekundární (meningoencefalitida, neoplazie), reaktivní (metabolické, intoxikace), a ostatní (nízká koncentrace antikonvulzancií v krvi).
Iniciální postup při stabilizaci pacienta se SE zahrnuje ověření základních životních funkcí a intenzivní péči o akutního pacienta (A crash plan). Je nezbytné zajistit průchodnost dýchacích cest, okysličování krve a vyšetřit acidobazický stav pacienta. Měl by zajištěn intravenózní přístup (kanyla), monitoring tělesné teploty a její případná regulace. Je používána řada léčebných postupů, optimální terapeutický protokol není znám. Z léků jsou při iniciální terapii upřednostňovány benzodiazepiny (zejména diazepam), pro jejich pre- a postsynaptické zesílení GABA-ergní transmise. Navozují respirační depresi, hypotenzi a snižují vědomí. Žádný z benzodiazepinů však není vhodný pro dlouhodobou kontrolu SE. Fenobarbital zvyšuje práh pro vznik záchvatu a zamezuje šíření vzniklých potenciálů na okolní neurony. Působí zesílením postsynaptické GABA-ergní transmise. Potencuje respirační a kardiovaskulární depresi. Bromid draselný je doporučován pro dlouhodobý management SE u psa a kočky.
Léčba pacienta neodpovídajícího na medikaci benzodiazepiny a/nebo fenobarbitalem představuje složitý problém. Nejčastěji jsou používána krátkodobě působící anestetika, lze využít i inhalační anestezie. Propofol vykazuje účinek podobný benzodiazepinům a fenobarbitalu, může snížit metabolické nároky mozku a působí krátkodobě. Selže-li při kontrole SE, nedochází k interferencím s ostatními přípravky. Barbituráty (thiopental a pentobarbital) mají při managementu SE protektivní vliv na mozek. Navozují výraznou hypotenzi a většinou je nezbytná mechanická ventilace. Z inhalačních anestetik je vhodný izofluran, enfluran naopak může zvyšovat křečovou aktivitu.
Cílem při léčbě SE je co nejrychlejší ukončení záchvatu. Řada pacientů vyžaduje intenzivní péči a monitoring.

Platt S. R. Status epilepticus: current contents in veterinary medicine. Waltham Focus 2001;11(2):26-31.

Zpět na seznam publikací