KDO JSME 
Pro majitele






MVDr. Martin Sosnar
Zpět na seznam publikací
Testování a management retrovirových onemocnění koček

Prevalence infekce virem kočičí leukemie (FeLV) a kočičí imunodeficience (FIV) geograficky kolísá. Kočky by však měly být testovány na FeLV a FIV vždy, když jsou nemocné; bez ohledu na věk, negativní výsledky předchozích testů a stav vakcinace. S infekcí FeLV jsou nejčastěji spojeny anémie, neoplazie a imunodeficience. Infekce FIV často souvisí s problémy, jako jsou stomatitidy, poškození kostní dřeně, neoplazie, nemoci centrálního nervového systému a imunodeficience. Přestože infekce FeLV i FIV může ovlivnit ošetřování a prognózu pacienta, terapeutická rozhodnutí by neměla být založena pouze na tom, zda kočka je, či není infikovaná.
Při iniciální testaci FeLV preferujeme testy založené na detekci solubilního antigenu (ELISA, imunochromatografické testy). V experimentálních studiích byla FeLV testace u většiny koček pozitivní do 28 dnů po expozici FeLV. Nadějně se jeví využití PCR, která však dosud není standardizována a tedy ani ověřena. Abychom zvýšili spolehlivost testu detekujícího solubilní antigen, měli bychom výsledek potvrdit provedením jiného typu testu (IFA). Pozitivní výsledky testů mohou být odrazem přechodné či trvalé virémie. FeLV testy jsou většinou založeny na detekci antigenu, proto mateřské protilátky ani vakcinace proti FeLV nezpůsobují falešně pozitivní reakce.
Běžně dostupné FIV testy detekují protilátky proti FIV. U většiny koček vznikají protilátky do 60 dnů od infekce. I zde by všechny pozitivní výsledky testů na FIV měly být ve druhém sledu potvrzeny (Western blot). Také zde se využití PCR jeví slibně, není však standardizováno, a tedy ani ověřeno. Mateřské protilátky proti FIV znemožňují u koťat do věku šesti týdnů interpretaci pozitivního výsledku testu.
Žádný test není vždy a za všech podmínek 100% přesný. V populacích s nízkou prevalencí FeLV je pravděpodobné, že více než polovina koček s pozitivním FeLV testem není (s pozitivním FIV testem nemusí být) infikována.
FeLV i FIV primárně zhoršují funkci imunitního systému, která umožňuje vznik nemocí, vázaných nejčastěji na imunosuprimované pacienty (toxoplazmóza, hemobartonelóza, FIP, neoplazie, demodikóza aj.) Infekce FeLV by měla být zvážena primárně u koček, které se chovají přátelsky k ostatním kočkám; pro přenos je nutný úzký kontakt mezi zvířaty (společné misky na vodu a krmivo). Přenos kousnutím není častý. Nejlepší prevencí šíření FeLV je separace infikované kočky do samostatné místnosti. Dospělé kočky jsou vůči infekci FeLV poměrně rezistentní.
Infekce FIV by měla být naopak zvážena primárně u koček, které se nechovají přátelsky k ostatním; hlavní cesta přenosu je kousná rána.
FeLV i FIV může být přenesen hematogenní cestou, proto by dárci krve měli mít negativní testy. Infikované kočky by měly být chovány doma a kastrovány, aby infekci nešířily a aby nebyly vystaveny stresu a infekčním agens šířeným jinými zvířaty. Neměly by být krmeny syrovým masem a vejci (možný zdroj parazitů a bakterií). Měl by být dodržován standardní vakcinační program a pravidelný monitoring pacienta.
Všechny kočky by měly být testovány na infekci FeLV a FIV.
Kočky infikované FeLV a FIV mohou žít mnoho let. Rozhodnutí o eutanazii by nikdy nemělo být stanoveno pouze na základě pozitivity testu.
Pozitivní výsledek testu by měl být chápán jen jako indikace infekce retrovirem, nikoli klinického onemocnění.
Nemoci koček infikovaných FeLV nebo FIV nemusí vždy být projevem retrovirové infekce.
Žádný test není 100% přesný vždy a za všech podmínek; proto by všechny výsledky měly být interpretovány s ohledem na zdravotní stav pacienta a pravděpodobnost předchozí infekce.

Levy J., at all. Feline Retrovirus testing and management. Comp Cont Edu 2001;23(7):652-657.

Zpět na seznam publikací